Moje arteterapie

                                                                                Momentky


Zvolna

Zvolna se propadám
do samoty
temná hlubina konec nemá
padám a padám
užaslá němá

Za zdí

Dny se drolí jeden za druhým

v nekonečný písek samoty
a ti nevědoucí za zdí 
se v něm vesele brodí
nakonec i oni budou muset
odhodit své masky


Podvečer

V chladivém zimním podvečeru

ve výškách vesele třepotáš

dětskými křidélky

v tom podvečerním bílém šeru

steskem mi hlavu zamotáš


Tíha

V břiše mi leží kámen 

tíha staletí
a přece na tvá vzletná slova
zas a znova naletím

Z hlubin

Kolem se linou pohanské tóny
jako světélka probleskují 
do útrob ducha 

moderní doby


Čas je modrý

Čas je modrý jako písek

v přesýpacích hodinách

zasypává tvoje kroky

když utíkáš

abysme se už nikdy nenašli

S démonama

Uprostřed pekla jsem sama

mezi temnýma démonama

v nejhlubším pekle už nejsem sama

tančím se svýma démonama


                                                 Kde jsi?                                                   

Sebe utopím v moři smutku

    moře smutku v kapičce alkoholu

    na chvíli se tak zbavím srdcebolu

někdy mě těší 

                                                                                                                             jindy děsí

                                                                                                                      všude tě hledám

kde jsi?